Home / Profily a testy / Historie & Retro / ČSA – nejstarší letecká společnost českého nebe

ČSA – nejstarší letecká společnost českého nebe

ČSA – nejstarší letecká společnost českého nebe

Společnost ČSA byla a je symbolem vzdušné přepravy České republiky téměř od jejího vzniku. Její jméno má takový zvuk, že při rozdělení Československa v roce 1993, kdy S v názvu ztratilo svůj smysl, jí byla zkratka ČSA zachována, protože se změnou by se ztratila nejen dlouhá historie, ale i prestiž a léta budované dobré jméno.

Československé státní aerolinie byly založeny 29. října 1923 jako vnitrostátní dopravce. První let byl uskutečněn s letounem Aero A-14 Brandenburg na lince Praha Kbely-Bratislava Vajnory. Pilotoval ho Karel Brabec, pozdější šéfpilot ČSA. Avšak již v roce 1930 otvírá společnost mezinárodní linku Praha-Záhřeb. V roce 1929 se staly České aerolinie členy IATA – Mezinárodního sdružení leteckých dopravců. Rok 1937 byl pro ČSA zlomový, protože se domovský přístav společnosti přesídlil ze Kbel na nově vybudované letiště Praha-Ruzyně, jehož stavba byla oceněna zlatou medailí Mezinárodní výstavy umění a techniky v Paříži. Letiště Ruzyně se stává proto synonymem společnosti ČSA na dalších 80 let.

 

Za zmínku stojí i ve 40. letech provozovaný obojživelník Saunders Roe A.19 Cloud, který létal poslední úsek Záhřeb-Sušak (dnešní Rijeka), kde, pokud to počasí dovolovalo, přistával na moře. Důsledkem okupace je činnost ČSA přerušena od 15. března 1939 do 14. září 1945, kdy ČSA obnovuje svou činnost jako jediný dopravce letecký v Československu. Díky nastalé politické situaci je společnost ČSA přeorientována na techniku sovětské provenience a slavné letouny DC-3/C-47 „Dakota“ jsou postupně nahrazovány letouny Lisunov Li-2 (licenčně vyráběná Dakota v Sovětském svazu) a Iljušin Il-12, následované licenčně vyráběnými letouny Avia Il-14. V první polovině 50. let vznikla doprava aerotaxi, využívající letouny Aero-45, které později nahradily dodnes létající a tehdy podstatně lépe vybavené letouny L-200 „Morava“.

 

V roce 1957 jako druhý letecký dopravce na světě zahajují ČSA provoz proudového letounu Tupolev Tu-104A. V roce 1960 při letu do Jakarty poprvé posádka letadla ČSA překonala rovník a v roce 1962 poprvé pokořila Atlantský oceán letem do Havany. V roce 1991 již bylo jasné, že letouny sovětské výroby nejsou konkurenceschopné západním letadlům, a pokud se chce ČSA udržet na svém místě prestižního a kvalitního dopravce, nesmí ztratit krok s dobou. Díky tomu v roce 1991 přichází jako náhrada za sice pohodlné a oblíbené Iljušiny IL-62M, jež však už svou spotřebou a dalšími faktory nebylo dále reálné udržet. Touto náhradou se stává Airbus A310-300, následovaný v roce 1992 středotraťovými Boeingy B737-500 a krátkotraťovými letouny ATR 72. Dále byly postupně dodávány Boeingy B737-400 a ATR 42, díky nimž ČSA mohly definitivně ukončit provoz letounů Tupolev Tu-134A a Tu-154M na pravidelných linkách a v roce 2000 i na linkách nepravidelných. V roce 2001 se České aerolinie staly členy aliance leteckých dopravců Sky Team. ČSA dále zaznamenávají dynamický rozvoj, kterým udržují krok se všemi ostatními velkými leteckými dopravci a získávají i různá ocenění, jako například dvakrát udělené ocenění americké veřejnosti jako Nejlepší letecká společnost ve východní Evropě, dále cena Nejdůslednější letecká společnost udělená správou letiště v Manchesteru nebo Nejlepší letecká společnost ve střední a východní Evropě udělená mezinárodnímo leteckým průvodcem Official Airline Guide, a řadu dalších.
Společnost České aerolinie patří k nejbezpečnějším leteckým společnostem světa, přesto se ani jí v historii nevyhnulo několik málo havárií, při nichž zahynulo celkem 516 lidí. V rozborech těchto leteckých nehod nalezeme snad veškeré možné důvody, které se u leteckých katastrof mohou nalézt, od vlivu počasí po technické závady

 

Důvodem některých nehod bylo samozřejmě také selhání lidského faktoru, kdy snad lze uvést dva příklady: První je velmi známá havárie letounu Iljušin Il-18 v Bratislavě, kdy se při zahájení stoupání při nezdařeném přiblížení objevila závada na motoru č. 3, který se automaticky vypnul. Čtyři vteřiny nato byl posádkou omylem vypnut i motor č. 4 (oba na pravém křídle). Díky tomuto nesymetrickému tahu vytvářenému motory pouze na levém křídle, jež při stoupání pracovaly na plný výkon, se letoun přes plné výchylky řízení stočil doprava a dopadl do jezera Zlaté Piesky.
Závěry vyšetřovací komise pravily, že příčinou vzniku kritické situace bylo nedodržení základních ustanovení provozní příručky a chyby v technice pilotáže ve fázi přiblížení. Bezprostřední příčinou pádu letadla byl pokus o spuštění motoru č. 4 v malé výšce a při nízké rychlosti.

 

Druhá havárie byla ukázkovým případem CFIT (Controlled Flight Into Terrain) – havárií, kdy plně fungující letadlo schopné letu je chybou posádky vedeno až k nárazu do země. Stalo se tak v roce 1975 v Damašku, kdy letadlo ČSA Iljušin Il-62M díky chybě posádky narazilo do země 16 km od letiště. Pilot měl špatně nastaven výškoměr.
Na základě zjištěných skutečností vyšetřovací komise konstatovala, že letadlo se bezprostředně před nárazem nacházelo 1200 stop pod minimální stanovenou výškou v tomto prostoru. Pro tuto skutečnost nebylo nalezeno žádné vysvětlení. Závěr šetření vychází z předpokladu, že posádka si v kritické situaci nebyla vědoma toho, že letadlo sestoupilo pod minimální výšku letu. Pro zjišťování příčin vzniku nehody nebylo možné využít zapisovače letových údajů, protože byl zničen následným požárem.
Tato událost byla nejhorší havárií v dějinách ČSA, zahynulo při ní 115 cestujících a 11 členů posádky. Přes všechny tyto tragédie jsou však České aerolinie jednou z nejbezpečnějších společností na světě. Nemá na svém kontě žádnou havárii od roku 1977. Z velkých dopravců je na tom lépe snad jen australská společnost Quantas, jež sice nezaznamenala žádné úmrtí, nicméně v letech 1999 a 2000 měla nehody letadel.

 

České Aerolinie také provozovaly vlastní zařízení pro přípravu palubního občerstvení – cateringu. Společnost Air Czech Catering byla v rámci ozdravného plánu, jehož cílem je vrátit společnost zpět do zisku, nabídnuta k prodeji, podobně jako společnost Air Cargo Terminal, která provozuje nákladový terminál na pražském letišti.
Dalšími aktivitami Českých aerolinií jsou odbavení cestujících a letadel (handling) na letišti v Praze a provoz duty-free shopu. Českými aeroliniemi odbavují pravidelně letadla a cestující též společnostem Air France, Austrian Airlines, KLM Royal Duch Airlines, SAS Scandinavian Airline System, Meridiany, Georgian National Airlines nebo Imair. Společnost ČSA však také v roce 2006 odbavila čtyři charterové lety Japan Air Lines a let australského Quantasu – všechno Boeing B747-400 – nebo letadla společnosti State Transport Company of Russia, zajišťující přepravu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi při jeho oficiální návštěvě České republiky, a mnoho dalších nepravidelných letů. Duty-free shop ČSA provozuje nejen v prodejnách na vybraných letištích, ale též na palubách svých letadel.

 

České aerolinie provozují také vlastní středisko údržby letadel. V hangáru E se provádí údržba letounů ATR a v hangáru F údržba letounů Boeing 737, Airbus A319/320/321 a Airbus A310. Mezi externí zákazníky patří například Lufthansa, Air Berlin, Transavia.com nebo Hapag-Lloyd Flug. Na letounech Boeing probíhají i náročné úpravy, jako jsou například instalace wingletů nebo drakové opravy, například oprava poškozeného trupu letadla zákazníka při kontaktu se vzletovou a přistávací dráhou, tzv. Tail-strike. Technický úsek je nyní také schopen provádět generální opravy podvozků letounů Boeing B737 jak klasické, tak nové generace.

 

Za pozornost stojí rovněž Výcvikové středisko provozované Českými aeroliniemi. Středisko je umístěno v Hangáru B na jižním terminálu letiště Ruzyně. Kromě běžných přednáškových místností pro klasická školení manažerského typu je výcvikové středisko vybaveno kompletním zázemím pro trénink palubních průvodčích včetně nově zakoupeného plně pohyblivého kabinového trenažéru pro letoun Airbus A320. Pro potřebu výcviku letových posádek je ve výcvikovém středisku k již používanému simulátoru Boeingu B737 k dispozici ještě nově certifikovaný simulátor Airbusu A320 a syntetické letové zařízení ATR 42. Tato zařízení jsou přednostně určena pro výcvik pilotů ČSA, přebývající kapacita se prodává externím zájemcům, mezi něž patří letecké společnosti nejen z ČR, ale například i z Holandska, Ukrajiny, Bulharska, Makedonie, Běloruska a dalších zemí především východní Evropy.

 

Jakožto akciová společnost má ČSA i své akcionáře. Jimi jsou: Ministerstvo financí ČR s podílem 56,92 %, Česká konsolidační agentura s podílem 34,59 %, Česká pojišťovna a. s. s podílem 4,33 %, Hlavní město Praha s podílem 2,94 %, Hlavní město Bratislava s podílem 0,98 % a Fond národního majetku SR s podílem 0,24 %. České aerolinie však také vlastní podíly v jiných společnostech. 100% podílem vlastní dceřinou společnost Cestovní kancelář ČSA Airtours a. s., rovněž 100% vlastní dceřinou společnost SLOVAK AIR SERVICES s. r. o, která zajišťuje nejen letadlům ČSA handling na letišti v Bratislavě a prodej cestovních dokladů v Piešťanech, Popradu, Prešově, Bratislavě a Košicích. Z 65 % ČSA vlastní společnost AMADEUS MARKETING CSA, s. r. o., která má za úkol poskytovat a udržovat systém GDS Amadeus, zajišťující celosvětové propojení za účelem rezervace a prodeje služeb v cestovním ruchu. Dceřiná společnost CSA Services, s. r. o., která je plně vlastněna Českými aeroliniemi, poskytuje dvě základní služby. Tou první je kontaktní centrum pro České aerolinie, jež nyní pracuje 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Druhou službou je pružné zajišťování pracovní síly pro ČSA. Poslední dceřinou společností, taktéž stoprocentně vlastněnou Českými aeroliniemi, je CSA Support, s. r. o., která byla založena pro úklid objektů, letadel a provozování vlastní dopravní činnosti. CSA Support zajišťuje úklid letadlům ČSA a dalším smluvním zákazníkům, stejně jako pravidelné dezinfekční práce nebo úklid letadel po revizích. Další náplní činnosti je rozvoz zpožděných zavazadel a přeprava posádek.
České aerolinie se dostaly v roce 2005 do finančních problémů. Nový prezident Radomír Lašák proto představil novou vizi společnosti, kterou nazval Strategie OK 2006-2008. Tato strategie má za úkol dostat společnost z finančních potíží a připravit ji pro možnou privatizaci. Strategie však musí počítat s již dříve uzavřenými smlouvami o růstu platů zaměstnanců a financováním nové flotily Airbusů. V rámci šetření a získání volných prostředků bylo nutné pozastavit projekt výstavby nového střediska údržby – hangáru G. Červená čísla nakonec také vyústila v prodej Cargo Terminálu a také pěti letounů Boeing B737, jež byly ve vlastnictví ČSA – ty však byly zpětně vzaty na leasing a zůstaly ve flotile ČSA, nicméně neohrozily financování nových letadel. Dále byl například zaveden systém MRO (Maintenance, Repair and Overhaul), což je program pro nový způsob řízení a plánování údržby, evidence a správy letadlových celků a náhradních dílů.
ČSA nyní změnou politiky přechází u krátkotraťových letounů postupně z Boeingů B737/400 a 500 na Airbusy A320/A319/A321, jeden z dlouhotraťových Airbusů A310-300 je v dlouhodobém pronájmu společnosti Air India. Společnost ČSA se navíc rozhodla po dlouhém váhání udržet si dlouhotraťovou flotilu, jež sice představuje finanční zatížení, nicméně zrušením dlouhotraťových linek by společnost přišla o prestiž a určitý počet zákazníků, kteří využívají evropské přípoje na dlouhotraťové linky. Dalším aspektem špatných výnosů z dlouhotraťových linek je možná ne příliš vhodná volba typu, kdy Airbus A310 je původně určen jako středotraťový a jeho dlouhý dolet je umožněn přídavnými nádržemi, umístěnými na úkor nákladu v jednom ze zavazadlových prostorů. Tento problém chce právě vedení vyřešit obměnou dálkové flotily za vhodnější typ pro daný druh letů.

 

České aerolinie provozují:

 

4x Airbus A310, 2x Airbus A319-100
8x Airbus A320-200
2x Airbus A321-200
10x Boeing B737-400
11x Boeing B737-500
7x ATR 42-500
4x ATR 72-200
1x ATR 42-320

 

Přes všechny problémy, s nimiž se potýkají, ČSA stále obsazují jedny z předních pozic v závodě o nejmenší zpoždění odletů dle statistiky Asociace evropských aerolinií (AEA). Například v roce 2006 na dálkových tratích mimo únor, kdy skončily na pátém místě, a vnitrostátních tratích mimo leden, kdy skončily na druhém místě osadily ČSA vždy první místo v pořadí nejméně opožděných letů. Celkově za rok 2006 obsadily České aerolinie vynikající druhé místo, což je při průměrném stáří flotily přes 8,5 roku opravdu úctyhodné. S tím souvisí také nálet palubního personálu. Piloti nalétali v roce 2006 průměrně 729 letových hodin a měsíčně téměř 61 letových hodin. Palubní průvodčí v tom samém roce nalétali 796 hodin, což dělá přes 66 hodin měsíčně.
České aerolinie se také rozhodly spolu s ozdravným programem změnit vizuální vystupování, podobně jako to udělal ruský Aeroflot nebo americká Delta Air Lines. Jako první se v novém kabátě objevil Boeing B737-500 OK-DGL, který si jistě všichni pamatují jako letadlo s nástřikem připomínající 80. výročí založení Českých aerolinií v roce 2003. Od začátku roku 2006 také došlo ke změně uniforem zaměstnanců Českých aerolinií, a to nejen pilotů a palubních průvodčí, ale rovněž pozemních zaměstnanců.

Komentář

Log v nebo create uživatelský účet do komentáře.